Výběr správné zvukové absorpce

Když je jeden z povrchů místnosti zasažen zvukovou vlnou, je část zvukové energie odražena zpět do místnosti a část povrchem pronikne. Části energie zvukové vlny jsou absorbovány a přemění se na tepelnou energii v materiálu, zatímco zbytek materiálem projde. Úroveň energie, která je přeměněna na energii tepelnou, závisí na zvukově absorpčních vlastnostech materiálu.

Vlastnosti materiálu v oblasti zvukové absorpce jsou vyjádřeny koeficientem zvukové pohltivosti α (alfa), který je funkcí frekvence. Koeficient α se pohybuje v rozsahu od 0 (úplný odraz) do 1,00 (úplné pohlcení).

α = koeficient absorpce

1. Prostupující energie
2. Převedená energie
3. Zdrojová energie
4. Odražená energie

Koeficient zvukové absorpce je možno měřit dvěma různými způsoby – pokojovou metodou a trubicovou metodou.

Pokojová metoda je normálně používána pro prezentování informací o produktech (jako v této publikaci) a jako vstup výpočetních modelů. Měření jsou prováděna ve velké místnosti s rozptýleným zvukovým polem, tzn. úhly dopadu zvuku na testovaný povrch jsou rovnoměrně rozloženy. Způsob měření odpovídá mezinárodnímu standardu označenému EN ISO 354. Odpovídající americká norma je ASTM C 423 (měření podle této normy často vykazuje mírně vyšší hodnoty). Pokojová metoda se běžně používá pro měření produktových vlastností (jako např. některých článcích na tomto webu).

Vlastnosti zvukové absorpce jsou klasifikovány podle evropské normy ISO 11654, která definuje třídy zvukové absorpce.