Požární bezpečnost
Požadavky kladené na zavěšené stropy v oblasti požární bezpečnosti se mohou lišit v závislosti na typu místnosti i budovy, kde mají být instalovány.
Podrobné požadavky lze nalézt v národních stavebních předpisech. Nicméně dva obecné požadavky lze u zavěšených stropů označit jako zásadní:
-
Stropy musí pouze zanedbatelnou měrou přispívat k šíření požáru a tvorbě kouřee.
Toho je dosaženo použitím stropů skládajících se z materiálů a povrchových obkladů, které vyhovují alespoň třídě Euroclass B-s1, d0. -
Stropy se nesmějí prolomit a sesunout již v počátečních fázích požáru, kdy ještě může probíhat evakuace a záchranné operace.
Aby byl tento požadavek splněn, měl by být stropní systém schopen odolat teplotě přibližně 300 °C. (Tepelné vyzařování vrstvy kouřového plynu o teplotě 300 °C odpovídá přibližně podmínkám, kterým je schopen čelit plně vybavený hasič).
Více informací zde.
Testování a klasifikace výrobků
Reakce na testování
Metody požárního testování jsou obecně navrženy tak, aby simulovaly různé fáze procesu hoření. Testy povrchového obložení jsou pak prováděny za použití zdrojů ohně, představujících počáteční a růstovou fázi požáru. Tyto testovací metody se označují jako testy „reakce na oheň“. Cílem testů reakce na oheň je zhodnotit, jak produkty přispívají při počátečních fázích požáru při:
- vznětlivosti
- šíření plamene
- uvolňování tepla
- tvorby kouře
- výskytu hořících kapek a částic
Zkoušky reakce na oheň se obvykle provádějí v malém nebo středním měřítku.
Více informací získáte: testy pořární odolnosti
Evropský systém požární klasifikace – Euroclass
V Evropě se využívá systém klasifikace materiálů podle jejich reakce při požáru, který je založený na systému Euroclass odpovídající normě EN 13501-1.
Existuje celkem 39 tříd rozdělených do 7 hlavních úrovní; A1, A2, B, C, D, E a F kde A1 je nejlepší kategorie a symbol F označuje produkty a materiály, které nejsou klasifikovány.
Většina hlavních tříd se dělí na vedlejší třídy podle tvorby kouře a výskytu hořících kapek a částic.
Třídy pro tvorbu kouře: s1, s2 a s3, kde s1 je nejlepší.
Třídy pro hořící kapky a částice jsou označeny: d0, d1 a d2, kde d0 je nejlepší.
1 = hlavní třída
2 = tvorba kouře
3 = výskyt hořících kapek a částic
